6.červenec 2024

Pokud žijete s člověkem, který vykazuje známky poruch osobnosti, manipulátorem atd., tak pokud nemáte dostatečné zázemí ve své vlastní rodině nebo již nemáte rodiče, o které se popřípadě můžete opřít nebo někoho i o koho se v té chvíli můžete opřít, tak se velmi těžko z takového vztahu dostává, ale jde to.

Velmi často pomáhá i zákon přitažlivosti. Můžete si vizualizovat pomoc či člověka, který Vám pomůže, přijde Vám jako opora atd., co je pro Vás představitelné. Je vhodné si nic úplně nekonkrétizovat a hlavně tomu nechat volný průběh a nelpět na tom, jak to má přijít a jak se to má v podstatě stát.

Už v jednom článku jsem o tom psala, že já si před mnoha lety přála rytíře, prince, který mě v té době zachrání. V té době jsem byla velmi mladá, nezkušená. Bohužel jsem si do toho vkládala jistý druh své fantazie a úplné konkrétnosti, protože jsem si to dělala po svém a do toho jsem se z ničeho nic naučila i jistým způsobem modlit a to umí každý, když mu jde o život. Přicházelo mi to jinak, než jsem si to vysnila a představila, jak to má přijít, ale já to v té době netušila, že používám zákon přitažlivosti i jsem na to vše zapomněla, protože jsem to brala jako pouze nějaké mé snění, fantazie a osobně jsem tomu nepřikládala vůbec žádný význam, ale mé přání zůstávalo v jistém prostoru toho mého vyslání, čekalo až přijde příležitost, aby se k mojí osobě mohl někdo vůbec dostat, protože jsem byla střežená snad i v noci. Nemůže se Vám plnit přání, když něčí energie, dohled nad Vámi neustále drží jistý takzvaný dozor a celkově je tam nemožnost se i dostat k příležitostem a celkově Vám brání. A tak Vesmír/Univerzum v podstatě čekal až mi to bude moci splnit, ale vždy jsem pro to musela i v podstatě něco udělat a nechat se vést. V prvním případě to bylo udělat něco pro to a kupříkladu něco chtít a jít si za tím i když mi to bylo odpíráno. Přání se plnilo, ale já to vše od sebe v podstatě odháněla, netušila jsem, že je to ono.

Takový jedinec, který je manipulátor, vykazuje známky poruch osobnosti atd., tak Vám v podstatě i vymývá negativně mozek, aby vše šlo podstatě proti Vám, aby jste nenáviděla sama sebe, aby jste si nevěřila, neuměla se rozhodovat, protože on sám to neumí a mnoho dalšího. Opravdu i má tehdejší velká "chyba" byla, že jsem měla přesvědčení, že této osobě, která mě postupně ničila, tak jsem byla věrná a měla jsem vůči němu velkou oddanost a ten jedinec to věděl, že přes to nepřejdu, ale on přitvrzoval stále víc a víc. že jednoho dne jsem se toho zbavila, protože do mého života přišel člověk, který to vše zbořil a já se stala na této úrovni volná a postupně i volná ve všech směrech svého života. Oddanost a věrnost, je podstatná pro mě osobně, ve zdravém partnerském vztahu, který je založen na lásce a zajisté je to oboustranné. Jako i důvěra.

Skrze zákon přitažlivosti mi přicházelo tolik příležitostí, možností, nabídek, ale já jich nedokázala dlouhou dobu využít. Vůbec jsem netušila, že mi něco Vyššího i v podstatě neustále hází i ten pomyslný záchranný kruh, abych se ho chytla a zachránila se. Tenkrát jsem to nechala dojít do extrému toho jedince vůči sobě a jeho chování vůči mně a to ze svého jistého přesvědčení a toho, že jsem přeci slušně vychovaná a mnoho dalšího, co mi bránilo. Byl ve mně i velký strach, který ve mně tento jedinec neustále uměle vyvolával a neustále ho udržoval. Nechala jsem toho člověka opravdu zajít do extrému a trpěla jsem, odžila si to, místo abych se chytila nějakého toho záhranného kruhu, který mi byl neustále posílán. Nechávala jsem to zbytečně dlouho.

Jediné i co jsem v té době měla, tak byla víra a naděje. To vše mě vedlo věřit i na něco Vyššího, protože nebýt toho, tak jsem se z toho nikdy nedostala. Je to nejtemnější část mého života, které jsem se dlouhou dobu opravdu bála, co takový jedinci dokážou a kdo to prožil, tak to velice dobře ví i čeho takový jedinci jsou schopní. A přitom to jsou úplní slaboši, když to vidíte z odstupu. Nejtemnější část mého života, kterou způsobil jeden jedinec a jeho okolí. Dlouhou dobu jsem to chtěla ze svého života smazat, zapomenout, aby to tam nebylo. Můj strach i se tam podívat, tak byl tak velký. Měla jsem dlouhou dobu hrůzu i se tam ohlédnout. Nefunguje to tak, protože co není přijato, tak se v jiné formě opakuje. Mohla jsem si hrát na to, že se mi nic nestalo a být pozitivní, jít dál, ale stejně si mě to našlo. Byla to nejtěžší část, kterou jsem musela v sobě a ve svém životě pořešit, zvědomit, uvědomit, kdo byl on a kdo jsem byla a jsem já sama. Kolik jsem do toho vztahu dávala já a on jen ničil a nebyl schopný dávat nic, jen jed, zlo, negativitu. Mnohokrát jsem pociťovala obrovskou lítost, že jsem neučinila něco jinak a z jakého důvodu se mi tohle stalo, protože má představa mého života a mladí byla jiná. Nechala jsem si vzít své sny, přání, pozitivní prožitky, zážitky, zkušenosti atd. Tato lítost nepomáhá, ale většina z nás si tím prostě projde do doby, než se dostaneme na jistý druh vědomí, že díky tomu všemu jsme takové, jaké jsme dnes. Nikdy jsem nepřestala věřit v lásku i když mi tento jedinec partnerskou lásku velmi hnusil a znepříjemňoval, abych na to vše zanevřela. Pamatuji si, že čím více mi vztahy partnerské a lásku mezi lidmi hnusil, tak tím více já se k lásce a celkově k láskyplným věcem, slovům, poslechům, četbě atd. nakláněla a tím více mě k tomu v podstatě přisouval.

Dnes mohu říct, že jsem v podstatě žila dva životy a to život s ním a život, když mi dal prostor být sama. Toho prostoru bylo málo, ale vznikl tam a já toho vždy na nějaké úrovni i naplno dokázala využít. Zvyšovala jsem si neustále své vibrace a celkově svojí náladu. Bylo mi skvěle, když jsem byla sama a bez něj. Jen když jsem si uvědomila, co žiji a jak s ním žijí, tak mi energie a vibrace sama začala padat. Bylo mi tak smutno a byla jsem tehdy i tak moc sama, jako by mě od všeho vnitřně odřízl a v podstatě i ve vnějším světě. Na svojí bolest, trápení jsem byla úplně sama a ještě k tomu zvedala druhé, podporovala je, vyslechla je a s nadhledem jim poradila, protože na rady za mnou každý chodil. Dnes nechápu tu svojí sílu, jakou jsem tehdy měla.

Mnohdy Vám opravdu pomoc přichází, ale Vy ji odmítáte a tak si to musíte prostě odžít. V té době jsem byla i částečně zmatená, abych věřila své intuici na 100% a zajisté i takový jedinci Vám Vaše dary a intuiční schopnosti takzvaně i přiškrcují.

Mnoho lidských bytostí, se začne omezovat, že to musí být přesně podle té představy a do posledního detailu, to jejich přání, co si běžně přejí, ale opravdu nemusí. Přijde Vám přesně to nejlepší, jak to v tu dobu dokážete přijmout a pak je to na Vás. To činí mnoho lidských bytostí, když si něco přeje a když to není podle jejich detailů a přijde to trošku jinak, tak to přeci nechtějí a utíkají od toho přání, aby je hlavně nedohonilo...😂

Velmi často, když potřebujete pomoct, tak je Vám pomoc posílána i v podstatě tak dlouho a v různých podobách až ji přeci jednou v jistém vyvrcholeném extrému přijmete.

Dnes se spíše budeme zabývat tím přáním, jak se dostat z toxického vztahu, který Vás ubíjí a ničí. Není jednoduché se z toho vztahu dostat, protože tam i v takovém vztahu si nejste rovnocenní. Pro toho takzvaného predátora, tak jste takzvaně slabý a hlavně podřadný kus. Vy si myslíte, jak Vás miluje a ten člověk Vám to neustále i říká, ale k čemu jsou prázdná slova. Činy, chování a jednání toho člověka se úplně rozporují. Důležité je chování, jednání a činy vůči Vám a to se musí shodovat se slovy. Vy můžete milovat bezpodmínečně a u toho druhého, je absence lásky. Takový člověk nemá žádný soucit, empatie, není mu nic líto, nic ho nemrzí a velmi často nemá ani žádné svědomí. Ve vztahu s toxickým člověkem, jedovatým, manipulátorem, s člověkem co vykazuje známky poruch osobnosti, tak začnete být postupně v módu, že Vám bere a ničí Vaše sebevědomí, sebeúctu, sebedůvěru, sebelásku a nakonec to může být i že ztrácíte sami sebe. Pokaždé když vnímá, že si zvedáte vibrace, tak Vám něco udělá, aby Vás sejmul opět do stavu zoufalství, nicoty, nelásky atd. Začne Vám brát takový člověk postupně svobodnou vůli a celkově vnitřní Vaší svobodu, ale i vnější. Pokud se chcete z toho dostat a jste vnitřně přesvědčení, že opravdu chcete, tak je potřebné se i od toho člověka vnitřně odpoutat, odpojit. Velmi často mi pomohlo cvičení, když jsem se jen tak posadila a snažila jsem si představit něco krásného a to kupříkladu dovolenou u moře, jak šumí to moře a já si to užívám, ale vždy mi tam vnikl všude on. Byl v každé představě a já jsem věděla, že to je to i z jakého důvodu se ho nemohu zbavit, protože se to dál v podstatě tvořilo. Musela jsem s tím vnitřně pracovat a byla jsem ochotná si místo něho dosadit i prozatím fiktivní postavu, když tam neustále vnikal. A využila jsem i další různá cvičení a začala se učit i různé mentální techniky. Velkou pomocí, když mě neustále urážel na ulici nebo za mnou běhal do práce, kde se na mě pokoušel působit jeho zlem, jedem, negativitou, vyhrožoval mi a já nemohla v podstatě utéct a toho využíval i po rozvodu, tak mi velmi bylo nápocné pracovat s energií Reiki. Vím i jak se žije bez použití Reiki, s Reiki, opět bez použití Reiki a opětovně s použitím Reiki, takže na Reiki nenechám dopustit a bylo to mé přání od roku 1997 a došla jsem k tomu přání až několik let po té.

V době s ním jsem se pokoušela i žít vlastním životem i bez něj, co to jen šlo. Bylo mi bez něho opravdu lépe, ale nebylo to často, protože chtěl mít nad mojí osobou neustále dohled, kontrolu. Byla jsem mladá a informace žádné. Musela jsem si poradit sama. Nemohla jsem se nikomu svěřit, protože pokud by se to dozvěděl, tak bych to asi tehdy nepřežila. Byla jsem na to úplně sama a musela jsem to přeci nějak dát. Musela jsem být pozitivní a optimista, na jisté úrovni a mnohdy si v určitém směru vynucoval, abych ho v podstatě zvedala, jeho vibrace, skákala okolo něj a zvedala mu náladu, když už jsem nemohla, tak si to vynucoval i vše i násilně nebo si to chtěl i tak vzít, jen na malou chvilku, co se ze mě energie jeho činem uvolnila, ale to nebylo trvalé. Neuvědomoval si, že dobrým činem vůči mě by ho má energie, esence, vděčnost, radost a láska obklopovala do sytosti, ale tyto lidské bytosti to neumí, chtějí něco získat přes negativitu, jejich zlo, jed a absenci lásky a v podstatě to ztrácí, protože Vy z toho zlého jednoho dne odejdete není to věčné, ale opak potom věčný je.

Když jsem byla sama, tak jsem cítila tu obrovskou naději a svobodu. Snažila jsem se toho využít a tak jsem se smála, blbnula, poslouchala hudbu, která mi zvyšovala vibrace, zpívala, smála se, poslouchala pozitivní pořady, četla pozitivní příběhy, láskyplné příběhy a vše, co mělo šťastný konec. Když jsem byla sama, tak jsem mohla být v rámci možností ta veselá, plná projevující radosti, smíchu a byla jsem slyšet opravdu všude, on tohle neakceptoval, jaká jsem pro druhé. Chtěl vše jen pro sebe. Vnitřně jsem si vytvářela radost, pocit štěstí, spokojenost, klid, mír, harmonii atd. Když přišel, tak to nesnášel, protože on na této vibraci nebyl, takže mě vždy sejmul dolů a pak chtěl abych okolo něj panáčkovala a zvedala mu náladu.

Osobně já, jak jsem psala již nahoře, když jsem v té době mohla, tak jsem v podstatě si žila dva životy, tak to vnímám dnes, že jsem tak žila. Jeden život plný bolesti a utrpení, smutku, když byl se mnou a druhý svůj vlastní život zvedáním se a také jsem se pokoušela zapomenout a žít o své samotě, která byla pouze opravdu krátká část dne. Zvyšovala jsem si o samotě své vibrace. Zpívala si, tančila, smála se, takzvaně i blbnula, poslouchala jsem opravdu pouze pozitivní pořady v rádiu a četla jsem pouze příběhy s dobrým koncem, láskyplné, pozitivní atd. Tím jsem se vždy připravila na dobu, kdy jsem byla potom s ním. Byl krutý a měl v sobě jen jed, zlo a když byl na domácí půdě svého rodného města, tak se začal silně projevovat. V té době jsem byla mladá a vzala jsem si prvního muže, se kterým jsem začala chodit a myslela jsem si, že jsem ta vyvolená, že je to navždy a byla jsem snad ochotná za své přesvědčení i položit život. I když mi každý v mém okolí říkal neber si ho, tak jsem to stejně udělala. Každý z nich viděl i to, co já ne, tak jsem si to musela zažít na vlastní kůži a ve svém vlastním životě. Nikdy mě nenapadlo, že zrovna já, prožiji velký kus svého života, v nějakém hororu nebo psycho thrilleru, který má na svědomí jeden jediný člověk a jeho nejbližší okolí, stalo se to a já každý den děkuji tam nahoru, že jsem se z toho dostala a dnes už tomu nemohu věřit, co mi ten jedinec činil. Co mi nabídl a co mi přichystal na mé mládí a kus mého života, které nikdy nevrátím. Jeden jediný člověk Vám může přichystat a předložit tak velmi negativní zážitky, prožitky a zkušenosti, které musíte dál zpracovat, zvědomit a vyhojit. Vůbec to není, že odejdete a lusknutím prstů se Vám změní Váš život a poznáte prince z pohádky, který Vás bude na rukou nosit, protože pokud jste to žila nějakou dobu, tak to v podstatě i do Vás takzvaně negativně zapisoval a od toho se Vám dál odvíjel život a o to mu i šlo. Princům a rytířům, kteří jsou láskyplní, tak těm se budete nevědomě vyhýbat, než to uvedete vše na vědomou úroveň a uvědomíte si své kvality, přednosti a že tento vztah Vašeho života stál pouze na Vás a toho, co jste do toho vztahu dávala pozitivního Vy. Pokud by jste takový vztah tvořila s člověkem, který by do toho dával stejně, co Vy a byl by s Vámi v nějakém souladu, tak by jste společně vytvořili báječný partnerský vztah. Vztah, ať je jakýkoliv, tak totiž nemůže tvořit pouze jen jeden a v partnerském vztahu jsou dva lidé, které musí vztah a lásku rozvíjet.

Má vděčnost a víra, se tím vším neuvěřitelně prohloubila, upevnila, protože si velmi dobře uvědomuji, že bez nějakých Vyšších sil, něčím, co je mezi nebem a zemí, tak bych se z toho ve své situaci ani nikdy nedostala. Odcházela jsem od něho na několikrát a vždy jsem se k němu vrátila, když klečel na kolenou a brečel, prosil mě, že se změní. Tři dny, týden a bylo to znova stejné a neřešitelné. Byla jsem vděčná za normální lidi, co mi vycházeli vstříc, chovali se ke mě hezky atd. V době kdy jsem byla od něho a podala žádost o rozvod, tak mě nechával dokonce sledovat a dokonce mi to i řekl, co jsem kde dělala a s kým jsem tam byla, co jsem držela v ruce. Vše věděl do podrobností, ale můj mozek to přestával už chápat, jako by mi nikdy neměl dát pokoj. Vytvořil mi představu, že mám jen jeho a také to tak v podstatě i bylo. Každého ode mě odehnal a nebo ho fyzicky napadl, stejně jako to činil se mnou nebo jsem je i odehnala sama, jak on si přál, že jsem se těm lidem neotevřela, ale spíš uzavřela. Tato noční můra byla nekonečná, ale nic netrvá věčně a vše vždy nějak dopadne nebo skončí.

Když byl pán tvorstva doma, tak jsem nesměla nikam. Musela jsem tam být i přesto, že se mi vůbec nevšímal /ono, to bylo lepší, že se mi nevšímal/ spal nebo se koukal v leže z gauče na televizi s ovladačem v ruce. Pamatuji si na dobu, když jsem s ním začala žít v jeho rodném městě a nikoho jsem tam neznala, tak jsem se těšila až přijde domů z práce, že si začneme povídat a kupříkladu až si chvilku odpočine, že něco podnikneme, to už jsem s takovým člověkem měla závazek v podobě dítěte. To jsem chtěla tedy opravdu moc od něho. Postupem času mě tak zapřáhl, ale jinak než jsem očekávala, udělal si ze mě služku a jeho otroka, šikanoval, znepříjemňoval mi opravdu hodně oblastí v životě a nakonec vše otočil, aby to vypadalo opačně, takže já byla vyčerpaná, unavená, smutná atd. Sama o sobě jsem byla velmi akční, sportovala jsem a nuda mě úplně ubíjela. S ním začal všemu konec. Naposledy jsem si stoupla kupříkladu na brusle a to na rybník a to ještě před tím, než přišlo společné dítě, kdy byla zrovna takzvaná Ladovská zima, já byla mladá a myslela jsem si, že mi svět leží u nohou. On mi v podstatě ten svět u nohou ležel, ale bohužel moje volba v té době byla špatná a vůbec jsem si v té době neuvědomovala, jak volba partnera vedle sebe, je opravdu velmi důležitá, podstatná, vždyť jsem s ním chtěla strávit celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí, to bylo mé přesvědčení a to v té době a možná i jeho, tak jsem také pro to dělala i nemožné.

Milovala jsem lidi a vždy jsem lidi okolo sebe měla, ale to vše skončilo tím, že jsem se přestěhovala někam, kam jsem ani nechtěla, ale mělo to tak být. Naučila jsem se z toho mnohé a co mě nezabilo, tak jsem z toho vyšla vždy silnější, zkušenější a naučila jsem se z negativních situací a lidí i vytěžit pro sebe to nejvíce, co mě posune a pomůže v mém rozvoji. Ukázalo mi to vše, že je dualita a já si v podstatě žila v nějakém vysněném světě, kde jsem vnímala vše jen s láskou a že to musím přijímat, nežila jsem dualitou, přijímala jsem vše a milovala bezpodmínečně. Bezpodmínečná láska ano, ale do určité míry. Nepřišla jsem na tento Svět trpět, jak mi někdo chtěl vnutit. Přišla jsem si tento krásný a krátký výlet, návštěvu, který v podstatě není opravdu dlouhý užít a naplnit své srdce, ale i svůj potenciál. A mám na výběr, protože je v tomto světě dualita, co do svého života pustím a co již ne.

Co je Vám dáno, náleží Vám to, tak Vám to může někdo klidně vzít, ale ono se to k Vám v lepší podobě vrátí, ať je to cokoliv a nebo přijde něco daleko lepšího, tak na to nikdy nezapomínejte....🌞😘💕🍀😘💕🌞

Autor článku: Kristýna Brejchová 2024