16.červenec 2024

Někdy vedle sebe lidské bytosti dosadí po jejich boku člověka, se kterým jsou si naprosto rozdílní. Nemají tam v podstatě žádný soulad a ten vztah může i jako v podstatě takzvaně na oko fungovat, ale jako by funguje, protože ten jeden z nich v tom partnerském páru si myslí, že když dělá kompromis nebo je nucen/a se všeho vzdát, tak že to bude fungovat. Někdy i v takovém partnerském vztahu dochází k tomu, že je ten vztah silně nevyvážený. Ta jedna strana, která se neustále něčeho vzdává a dělá ty kompromisy atd., tak to může nějakou dobu vydržet, ale toho člověka to začne opravdu trápit. Postupně nad tím vším začne přemýšlet a dostávat se na nějakou úroveň vědomí a pochopení. Někdy můžeme mít na začátku partnerského vztahu své sny, přání, potřeby atd., co chceme v tom partnerském vztahu žít, mít a co chceme s tím partnerem zažívat, prožívat za zkušenosti, zážitky, prožitky, ale ten protějšek, to může vše postupně bourat až z toho nezbyde vůbec nic. Jednoho dne lidská bytost může stát a dívat se na tu takzvanou pustinu toho vztahu, ale i na sebe, kam že to nechal/a dojít a dopustit. Vůbec kupříkladu nemusí sama sebe/sám sebe chápat, jak mohl/a takto žít nějakou dobu. Jak se říká, tak člověk si zvykne na vše. Když se potom díváte zpět po té časové ose, tak si říkáte a bylo to vše pro můj život důležité a potřeboval/a jsem to, takto prožít nebo jsem pouze věřil/a špatným přesvědčením, které nejsou ani moje!? 

Někdy se stane, že lidské bytosti uvěří něčemu, co není jejich, ale přece musí si za tím striktně stát, protože jinak by je druzí soudili atd. Musí se toho přece striktně držet kvůli druhým. Někdy si lidské bytosti z úrovně takzvaného duchovna nebo i různých směrů vůbec nepřipustí, že v podstatě dělají chyby a je to přirozené, že dělají chyby. Někteří nejsou ochotni si připustit ani dualitu, dobro a zlo atd. Žijí si na jistém obláčku a nalhávají si co mohou. Ano, někdy to pro lidské bytosti, které zažívají mnoho špatného může být z počátku berlička, ale pokud tomu podléhají dál, tak se to může stát pro ně opravdu nepřínosné. Nalhávat si v každé oblasti jejich života, že to tak mělo být nebo že to tak má vše být atd., je to naprosto nesloužící a nikam Vás to nikdy neposouvá. Kdežto přiznat sami před sebou, že jste udělal/a chybu kupříkladu, že jste zvolil/a na čestné místo vedle sebe člověka, který není s Vámi v souladu atd., tak je tam možnost cesty a řešení, ale tvrdit si, že je to Váš učitel nebo každý člověk, který má kupříkladu jedovaté, zlé, toxické chování vůči Vám, že to tak potřebujete a že je to velký učitel, je opravdu na zamyšlení a to pro Vaše dobro a přehodnotit i v co věříte. Tímto nezměníte svět ani pro další generace k lepšímu a ani nezměníte Váš vlastní život i když se někteří považují za duchovní a vědomé atd., ale v podstatě se skrývají před tvrdou realitou života. Ono číst knížky, dívat se na filmy o rozvoji atd. a nejít ani kupříkladu do partnerského vztahu atd. a mít pusu plnou vyčtených věcí a přijatých z knih atd., je velký rozdíl. Lidské bytosti jsou schopny číst v podstatě tucty knih, dívat se na filmy o rozvoji, ale život v realitě, je jiný a funguje jinak, než co si vyčtete. Běžte žít kupříkladu se zraněným člověkem, když je kupříkladu i tak ospravedlňujete, někteří z Vás. Běžte žít a pomáhat lidským bytostem, které vykazují známky poruch osobnosti a pak můžete tvrdit, to co tvrdíte. Běžte do té reality toho zla, toxicity atd. A hlavně každý z nás byl nějak zraněn a zranění nás vůbec neomlouvá, jak se chováme k druhým. Mnoho z nás bylo zraňováno a nestalo se z nás to, co z některých, které může někdo z Vás i omlouvat. A ba naopak komu je ubližováno, tak si jasně uvnitř sebe nastavuje, že on tohle dělat nikdy nikomu nebude a nedělá. 

Běžte žít do té reality, protože ty co mají řečí a zastávají se zla, tak se jen před lidmi a světem chrání. Nežijí tu realitu toho života. Jen čtou a to je jejich údajný růst nebo se snaží někde útočit a tím vyvolat v druhém interakci a to považují za růst.

Mnoho lidských bytostí, se i z takzvaného duchovna, některých směrů atd. už i hroutí, obrací se na mě takové lidské bytosti a je mi z toho velmi smutno, že něco, co vypadá jako světlo, láska a nabízí Vám tu cestu, tak se stane pro Vás peklem. Mnoho lidských bytostí používá stejné fráze, ale aby se jejich život změnil, tak se toho musí vzdát a to oni jsou tak pohlceni, že se odmítají toho vzdát a tak jim v podstatě není pomoci. Stávající se snadnou kořistí pro nekalé úmysly dalších i v tomto módu. Tím i v co věří, tak si vytvářejí v podstatě jisté peklo na Zemi, ale jejich duchovní ego, je z těchto spárů jen tak nepustí. Věřte, že raději nebudu na fiktivním vědomí, ale na tom svém vědomí a to skrze vlastní život, prožitky, zážitky, zkušenosti a budu žít spokojený život a tím by se mělo řídit více lidských bytostí. Někdy platí, že méně, je v podstatě více. Pro Váš růst, se nepotřebujete takzvaně hrabat v minulém životě a pokud Vám to má přijít, tak Vám to přijde samo a čistě Vám. Nepotřebujete chodit za hranice něčeho, co není pro Vás důležité a zajímavé, ale není to pro Vás ani kupříkladu prospěšné, v té realitě Vašeho života. Nemusíte vše vědět a ani se o vše v tomto směru zajímat až z toho jste pohlceni temnotou. 

Mnohdy takovým lidským bytostem, tak pomůže návrat k logickému myšlení, protože i v různých směrech, když něčemu propadnete, tak lidské bytosti mohou mít přiškrcenou intuici, takže se na ni nemohou spoléhat. Mohou si myslet, že se řídí intuicí a není to pravda, protože často jejich intuice, je právě takzvaně přiškrcena či zcela zablokována. A potom od toho si vytvářejí další a další problémy a nejsou schopni je řešit, protože věří klamu, iluzím atd.

Věřit v to, že pokud Vám někdo ubližuje, klame atd., ve vztahu nebo kdekoliv jinde, že je to Váš velký učitel a že je to pro Vás potřebná lekce atd. není opravdu na místě, protože v tom budete dál. Přiznat si chybu špatně zvoleného partnera nebo čehokoliv jiného, není sice moderní a podle současného trendu duchovna či různých směrů, ale je velmi účinné a můžete s tím něco dělat. Za své chybování, se nemusíte utápět v sebelítosti, stydět se za to atd., protože za chyby ve škole jste sice byl/a hodnocen/a, ale život, tak ten je jen Váš a není to žádná škola a její pravidla, jak mnozí tomu podléhají. Je to pouze Váš život a nikdo nemá právo Vás hodnotit, co a jak ve svém životě chcete dělat či děláte. To stejné, je jako když chcete věřit klamu, tak mu věřte a topte se v tom klamu i když je kolem Vás mnoho pomoci, je to čistě každého věc. 

Uvědomit si chybu kupříkladu své volby, je rozhodně více osvobozující, než věřit tomu, že to tak mělo být, je to můj učitel a já to ke svému růstu, rozvoji potřebuji atd., jak si to mnoho lidských bytostí ospravedlňuje. Co si říct sami pro sebe...Ano, jsem člověk, který chybuje, protože v té jisté chvíli mého rozhodování, tak nemám dostatek informací a kupříkladu i prostoru, se k nim dostat. Mohl/a jsem důvěřovat druhým a jejich záměr se mnou nebyl čistý, ale tím vším vím, že já k tomu přistupoval/a zdravě. Jsem si nyní již vědom/a duality a díky tomu si lépe již vybírám. Život není žádná škola, je to volba a neustálé rozhodování se, to mají lidé vědět a ani tady není nikdo, kdo Vás vyučuje a hodnotí atd. Vše jsou jen Vaše volby a rozhodnutí. Pokud chcete věřit, na učitele atd., tak stále budete přitahovat i ty Vaše nevhodné učitele. Život je o radosti, pocitech štěstí, naplnění atd. A kupříkladu v partnerském vztahu, je podstatné si vybírat lidské bytosti, se kterými jste si v podstatě podobní. Jste společně v nějakém souladu. 

Lidské bytosti někdy čekají i na velkou spřízněnost. Možná očekáváte něco opravdu nadpřirozeného v podobě spřízněné osoby a možná očekáváte i nějaký jistý vzhled atd. a to už tomu dáváte striktní pravidla a formu, jak to musí být, ale ono to tak není. To je i důvod z jakého nemusíte spřízněnou duši vnímat, poznat atd. Pokud potkáte spřízněnou duši, člověka, tak ta spřízněnost, se může projevovat tak, že Vám s tím člověkem, je i jen obyčejným způsobem dobře. Pokud odbouráte uvnitř sebe, jak to má být a jak to musí být, tak v podstatě v hloubce sebe, tak máte pocit, že se znáte a to bez ohledu na vše okolo toho. Je tam něco, co dál nedokážete vnitřně popsat, je to v hloubce toho všeho. Jasně cítíte, víte, že tohle jste vnitřně s nikým jiným necítil/a, nevnímal/a a mohl/a jste na to čekat velkou část svého života. 

Mnohdy tomu všemu dáváme jistou formu, jak to má být, jak má ta spřízněná duše vypadat atd., ale bývá to úplně jinak a když se vzdáte té formy, jak to má být atd., tak přichází do Vašeho života neočekávaná a někdy tomu nemůžete ani věřit. Nejste na to připraveni a nedá se na to připravit. Dokonce budete dělat i stejné věci a to kupříkladu se jeden na druhého připravovat. Ten člověk začne kupříkladu říkat i něco, co jste mu neřekl/a, jen jste si to mohl/a myslet nebo si může myslet něco ten druhý a Vy mu to vše řeknete, pak nebudete i Vy sám/sama chápat, kde jste to vše vzal/a a či co jste to vlastně říkal/a. Může tam být opravdu velká vnitřní propojenost. Můžete zažít i jistou synchronicitu, což jsou v podstatě náhody. Ten druhý člověk nebo v podstatě i Vy, se objevíte, když to ani jeden z Vás nečeká nebo když to jeden z Vás nečeká atd.

Když určujete, jak má Vaše spřízněná duše vypadat, jak to má probíhat atd., tak se omezujete a nikdy tu spřízněnou duši v podstatě nepoznáte, protože tam je a bude to Vaše omezování, blokování atd. toho všeho a tohle platí i ve všech oblastech našeho života, tak na to nezapomínejte a někdy stačí jen se nechat unášet proudem života, nic neřídit, nedávat do forem, neplánovat atd. a prostě jen tak se nechat tím proudem života unášet...🌞🍀💕😘💕🍀🌞

Autor článku: Kristýna Brejchová 2024