6.únor 2025

Někteří lidé si spřádají uvnitř nich své jisté plány bez nás. Mnohdy si nás i zkouší, testují atd. Chtějí znát naše redakce, postoje, rozhodnutí atd. Mnohdy jim, ale do hlavy nevidíme. Představují si velmi často někteří lidé v nás nějaký ideál, bezchybnosti atd. V podstatě očekávají, že budeme úplně perfektní a v bezchybnosti. Očekávají to od nás. Většina těchto lidí, kteří očekávají úplnou po nás bezchybnost a perfekcionismus, tak velmi často sami na sebe takové nároky nemají. Něco jiného je člověk, který se sám snaží o perfekcionismus a klade na sebe takové nároky sám, tak většinou to na nějaké úrovni očekává i od druhých. Většinou perfekcionista byl tak vychován či měl takového z jednoho rodičů či jsou na něj od dětství kladeny takové nároky a aby nikoho nezklamal, tak se pokouší o perfekcionismus a klade takové nároky hlavně sám na sebe a mnohdy okolí toleruje i neuvěřitelné chybování atd. Jenže okolí hledá, kde by mohlo najít chybu, kterou mu nebude tolerovat, protože přeci musí být bezchybný, tak to žádá i okolí, když perfekcionismus chcete opustit, tak Vaše okolí i Vás odmítne pustit.

Možná někteří z Vás dostanou odpovědi na to, co se mě mnohdy ptáte. Z jakého důvodu Vás někdo se snažil kupříkladu poznat a pak Vás třeba opustil či už Vás nikdy nechtěl vidět, chtěl ten člověk kupříkladu na Vás úplně zapomenout atd., protože na Vás kladl nějaké v podstatě požadavky, očekával od Vás, že budete splňovat úplně vše a jste úplně perfektní. A tím, že budete úplně perfektní, jak si ten člověk představoval a pro toho člověka to vše naplníte. Jenže jsme lidé, takže vždy se může stát, že můžeme očekávání druhých nenaplnit. Jinými slovy to znamená, že i když děláme to nejlepší pro všechny zúčastněné, tak někoho z nich můžeme zklamat. Někteří lidé mají na druhé vysoké nároky a když jim nenaplní jedno drobné očekávání, tak jsou z toho člověka zklamáni. Většinou nevíme, že si nás ty lidé zkouší či mají nějaký záměr i o kterém v té chvíli vůbec nemusíme nic vědět. Mnohdy je tam i velmi špatná komunikace, protože ty lidé o svých zklamáních z Vás i neumí ani mluvit, vykomunikovat to atd. 

Když nenaplníte nějaké jejich očekávání a to kupříkladu v rovině potenciálního partnera/partnerky, tak jsou zklamáni a z Vašeho života odcházejí. Mnohdy nás to vůbec nenapadne, protože my kupříkladu žádná očekávání od nich v podstatě nemáme. Přijímáme mnohdy to hezké, co nám komunikace a různé vztahy nabízejí a užíváme si, to co je a nijak to mnohdy ani ve své hlavě neanalyzujeme. Přijímáme toho člověka nebo ty lidi, tak jak je, tak jak jsou a jak ta situace je. Opravdu mnohdy Vás nenapadne, že z Vás může být někdo prostě zklamaný. Možná z nějakého Vašeho rozhodnutí, postoje atd. A hlavně ty lidé Vám neřeknou, že jste je nějak zklamal/a, protože lidé mnohdy skrývají své plány s druhými lidmi či záměry s nimi. V podstatě nehrají fair play hru a potom v podstatě tam není ani kvalitní komunikace, protože místo kvalitní komunikace, tak lidé většinou před takovou komunikací utíkají nebo k ukončení kvalitní komunikace raději záměrným způsobem, se i snaží vyvolat konflikt a hádku, protože nemají na to tímto způsobem komunikovat a hlavně i potom většinou nevědí takzvaně kudy kam, protože mnohdy jejich takzvaná neférová hra, tak by byla i v takové komunikaci odhalena nebo oni jí musí odhalit a to není přeci přípustné. 

Můžete být pro takové lidské bytosti i jedním velkým zklamáním. Většinou tyto lidé jednají pouze ve vlastním zájmu. Už se nedívají na situace, jak opravdu jsou, ale prostě chtějí pouze dosáhnout svého a když něco od Vás očekávají a nakonec to je jinak, tak jsou zklamaní. Stačí pouze jedna věc, kde oni usoudí, že jste je zklamal/a a Vy to nemusíte ani vědět. Při zkoumání tohoto hlavou a logickou částí něčeho, co je pro Vás nevysvětlitelné, tak na to nepřijdete a hlavně musíte být ochotní i se empatickým způsobem a s velkým množstvím soucitu, jak vůči nějaké osobě, tak i vůči sami sobě, na to podívat skrze své srdce. Připustit si, že i Vy můžete něčím prostě jiné lidské bytosti zklamat. Zklamat druhého člověka znamená, že nenaplníte jeho očekávání, které mnohdy ani neznáte, protože velmi málo lidských bytostí hraje "fair play hru". 

Mnohdy to poznáte tak, že jste toho člověka zklamal/a, protože ten člověk i vůči Vám změní chování, postoj atd. 

Mnohdy se situace opakuje stejným způsobem, který vůbec nechápete. Až jednoho dne, se to zopakuje naposledy a Vy budete chtít znát pravdu. Na jednu stranu pochopíte, že i když to tak nevypadalo pro Vás, tak jste jednal/a vždy v souladu se sebou samotným, ale nesobeckým způsobem, kdežto ten/ta, kterého jste zklamal/a a v podstatě Vám to ten člověk nikdy neřekl, ale rychle zmizel z Vašeho života, protože Vám to "zklamáni" z Vás ani nemohl odpustit. Jenže vše je energie a vše, co s někým takzvaně "uvaříme" v magické kuchyni zvané život, tak i nevyslovené, ale vyslaného k Vám, tak si také budete muset odžívat. Mnohdy i vícekrát. Mnohdy musí přijít osoba, na které Vám opravdu nějak hlouběji záleží a v podstatě skrze takovou osobu i to můžete vše pochopit a situaci v podstatě takzvaně uzdravit. Už nemusíte běhat a napravovat něco, co ani nevíte, co to tam někde visí, ale stále Vás to ovlivňuje a stále se Vám to opakuje i v nějakých pravidelných intervalech. 

Někdy to může pramenit z toho, že místo radosti z Vašeho početí, tak jste byl/a jednomu rodiči či oboum a to místo radosti a naplnění, tak silným zklamáním. Myslíme si, že tohle nás neovlivňuje, protože to přeci nevíme. Mnohdy nám nikdo neřekne z rodičů - "když jsem přišla na to, že jsem těhotná, tak jsem byla zklamaná. Byl/a si mé zklamáni, protože jsem tě nechtěl/a".  Jindy to může být zase otec, který je zklamaný z těhotenství své ženy, partnerky a to dítě nechtěl a je to pri něho zklamáni. Velmi často takové rodiče vede pocit viny to i za jejich pocity, myšlenky atd. vůči tomu nechtěnému dítěti a tak a ním hrají hru, která není hrou fair play. To dítě to cítí, vnímá a také se mu to dává v podstatě na nějaké úrovni pořádně takzvaně sežrat. Vždy se objeví nějaký příbuzný, který tu hru hrát nedokáže a udělá něco velmi krutého a mnohdy to je to první probuzení a otřes, který toho malého človíčka žene i k tomu, aby prohlédl za mlhou lží a klamů. 

Později vždy někoho zklamete, ale nikdy Vám to nikdo neřekne, jen se pouze stáhnou od Vás i stejným způsobem, jako v dětství rodina či někdo na kom Vám záleželo a koho jste měl/a rád/a. Vždy budete chtít něco napravovat, zavděčit se atd., ale nebudete tušit, co to vlastně je. Někteří lidé Vás budou chtít mít i v nastavení toho, aby jste litoval něčeho, co nevíte ani čeho máte litovat. Možná máte litovat toho, že jste nenaplnil/a to jejich očekávání, které jste ani neznal/a. Možná kdyby tam byla ta fair play hra a ten člověk by byl upřímný a hrál tu fair play hru, tak by ten člověk nemusel být nespíš ani zklamaný. Možná by se mu dostalo, co očekával.

Možná se toho zklamání a odmítnutí lidé tak bojí, jako by to byl nějaký kolektivní vir, který nás více zamotává, do něčeho i jak se cítit a žít vlastně ani nechceme. 

Za něčím můžete najít to, že jste toho člověka prostě v něčem zklamal/a a nevíte ani o tom, jen to mezi Vámi bude viset i v neviditelné úrovni a Vás to stále bude ovlivňovat a budete se točit v takzvaném opakovaném bludném kruhu a to do doby, než na opakující se situace pohlédnete s velkým soucitem, empatickým způsobem, pokorou a skrze své vlastní srdce, tak na to myslete...🌞😘💕🍀💌😘💕🍀🌞

Autor článku: Kristýna Brejchová 2025