Můžeme si přát konkrétní osobu?
Touha po konkrétním člověku má v sobě zvláštní napětí. Je to směs lásky, víry, přání i bolesti. Někdy máme pocit, že když se objeví někdo, kdo se dotkne naší duše tak hluboko, že se nám až rozvibruje srdce, musí to být znamení. Cítíme, že právě on nebo ona je tím, koho nám poslal Vesmír. A tak si začneme přát, aby zůstal, aby se vrátil, aby nás miloval, ale tady se dotýkáme velmi citlivého místa a je to hranice mezi přáním a svobodnou vůlí.
Zákon přitažlivosti je silou, která reaguje na naši vnitřní vibraci, ne na konkrétní jména. Když si přejeme konkrétního člověka, ve skutečnosti nevysíláme do Vesmíru jméno, ale vibraci touhy po něm. Cítíme určitou kvalitu a to lásku, blízkost, vášeň, jistotu, porozumění a Vesmír na tuto energii odpovídá, ale nikdy nemůže porušit svobodnou vůli druhého. To je posvátný zákon, který stojí výš i než jakákoli přitažlivost.
Můžeme se tedy modlit, vizualizovat, vysílat lásku, přát si návrat, psát dopisy duši, a to všechno má sílu, ale není to manipulace reality, jak si někdo může myslet nebo má v sobě mylně zakořeněné. Spíš je to jako očištění vlastní energie, protože když si přejeme konkrétní osobu, tak se očišťuje i naše energie.
Když se ptáme, jestli si můžeme přát konkrétního člověka, odpověď zní, že můžeme, ale s jedinou podmínkou, že mu ponecháme jeho svobodnou volbu. Že naše přání nebude znít "ať je můj", že ho chceme vlastnit, ale spíš "ať se naše cesty spojí, pokud je to pro dobro obou", protože opravdové přání z lásky nikdy nejde proti svobodě. To je přesně to, jak jsem vždy psala či říkala, že pokud Váš záměr je čistý a je z Vašeho srdce, tak Vesmír ho vždy podpoří a přání se většinou splní.
Je to tenká hranice mezi záměrem a posedlostí. Jedna energie proudí lehce, druhá svírá. A Vesmír cítí rozdíl. Když si přejeme z lásky, necháváme prostor, aby se věci mohly pohnout tak, jak mají. Když si přejeme z nedostatku, z bolesti, z obavy, že o něj přijdeme, Vesmír reaguje na tuto bolest a pošle nám situace, které ji plně zrcadlí.
Přát si konkrétní osobu může být krásné, pokud v tom není zoufalství. Můžeme v duchu posílat lásku, vděčnost, světlo, můžeme si představovat, že je šťastný, že je mu dobře. Takové přání neubližuje, ale naopak, posiluje spojení na úrovni duše, ale pokud se z přání stane závislost, pokud se každé ticho promění v utrpení, tehdy se láska mění v pouto. A to je moment, kdy se energie uzavírá, kdy dochází k pravému opaku a přání se od nás vzdaluje.
Vesmír nikdy neodmítá lásku, ale reaguje na její kvalitu. Pokud naše láska k určité osobě skutečně pramení z čistoty, může se stát, že se cesty znovu spojí, ale pokud je v tom strach, přání, aby se věci staly přesně "podle nás", Vesmír začne tuto energii rozvazovat, protože duše, kterou milujeme, má své vlastní cesty, své učení, své načasování. A my nemůžeme vědět, kam ji její duše vede.
Možná se někdy přání konkrétní osoby naplní a možná ne, ale vždy se naplní to, co je v našem přání ukryto. Pokud toužíme po lásce, dostaneme příležitost ji cítit a třeba skrze jiného člověka nebo skrze život obecně a přes kolektivní energie lidských bytostí. Pokud toužíme po klidu, Vesmír nám ho nabídne, i kdyby to znamenalo, že ten, po kom jsme toužili, odejde.
To je těžká pravda, kterou ale nakonec v srdci pochopíme všichni, že žádná modlitba, žádný rituál, žádná vizualizace nemůže obejít svobodnou vůli. Můžeme posvítit na cestu, můžeme otevřít své srdce, ale krok k nám musí udělat ten druhý sám. A pokud to udělá, bude to opravdové, protože nebude tažen silou, ale přitahován souzvukem.
Vesmír pracuje s energií shody, ne s energií nátlaku. A tak, když si přejeme konkrétní osobu, můžeme v sobě probudit hluboké poznání, co vlastně cítíme? Touhu po něm, nebo po tom, co skrze něj zažíváme? Možná si nemáme přát jeho samotného, ale to, co v nás probudil a to ten pocit živosti, něhy, bezpečí, propojení, protože to je to, co si opravdu přejeme. A Vesmír slyší právě tuto vibraci.
Někdy se lidé vrátí. A když se to stane, není to proto, že jsme si je "vymodlili". Je to proto, že se jejich energie znovu sladila s tou naší, že obě duše prošly cestou, kterou potřebovaly, aby mohly být zralé na nové setkání. A jindy se nevrátí, protože každý z nás má svobodnou vůli a ani Vesmír nemůže nikoho donutit k ničemu.
Touha po konkrétním člověku nás může přivést k nejhlubšímu duchovnímu růstu. Vede nás to rozlišovat mezi láskou a připoutaností. Vede nás přijímat, že milovat neznamená vlastnit. A že přát si někoho neznamená, že si ho máme nárokovat. Znamená to rozpoznat, co nám to spojení v nás samotných ukazuje.
Když se přestaneme modlit ve smyslu "ať se ke mně vrátí" a začneme říkat "ať jsem připravená milovat naplno, ať už skrze něj nebo skrze jiného člověka", mění se energie. Z těžké závislosti se stane svobodný průběh a energie. A právě v tom okamžiku může Vesmír překvapit, protože když se vzdáme kontroly, otevře se prostor pro takzvaný zázrak.
Někdy se zázrakem stane návrat. Jindy hluboké přijetí, že ten, koho milujeme, je šťastný i bez nás. A i to je láska.
Takže ano, můžeme si přát konkrétní osobu, ale největší síla takového přání spočívá v tom, že ho pustíme. Že věříme, že pokud má být naše, najde si cestu. A pokud ne, pak to znamená, že to, co jsme si přáli, se k nám blíží jinou cestou. Vesmír totiž nikdy neříká "ne". Jen říká "takhle ne, ale podívej, tady to čeká na tebe jinak".
Přání konkrétní osoby je vlastně přání milovat. A láska vždy najde cestu a někdy skrze něj, jindy skrze život samotný, protože to, co hledáme v někom druhém, je nakonec odraz toho, kým se sami stáváme.
Ano, člověk si může přát konkrétní osobu, ale musí pochopit, co to ve skutečnosti znamená. Zákon přitažlivosti nikdy neporušuje svobodnou vůli druhého člověka. To je velmi jemná hranice, na kterou mnoho lidí zapomíná. Když si přejeme konkrétního člověka, nevytváříme kouzlo, které by jej donutilo milovat nás nebo se vrátit. Vytváříme spíše energetické pole, které otevírá možnost spojení, pokud jsou obě duše připravené, sladěné a ochotné projít společným vývojem spolu.
Touha po konkrétní osobě bývá často hlubokým voláním duše, která v tom člověku cítí něco důležitého a to rezonanci, lekci, soulad, zrcadlo, někdy dokonce karmické propojení. A právě proto se často stává, že Vesmír naše přání vyslyší, spojí nás, ale ne tak, jak si představujeme. Možná se dotkneme, probudí se v nás silné emoce, a pak přijde ticho, vzdálení, zmatek. Často je to proto, že Vesmír nesplní "formu" přání, ale jeho podstatu. My si myslíme, že chceme konkrétního člověka, ale ve skutečnosti toužíme po lásce, která probudí naši sílu, naši hloubku, naši otevřenost. A někdy k tomu musí přijít právě ten, kdo odejde, aby nás přivedl zpátky k sobě. Někdy se vrátí a někdy ne.
Přát si konkrétní osobu tedy není "špatně", ale je důležité, z jaké energie to děláme. Pokud si ji přejeme z nedostatku, z bolesti, ze strachu ze ztráty, Vesmír nám zrcadlí právě tento stav a proto přichází ticho, vzdálenost, chlad. Pokud si ji přejeme z lásky, z vděčnosti, z přijetí, že milujeme a nevnucujeme, pak se může stát něco jiného. Ten člověk nás může znovu najít, nebo se může otevřít jiný, který přinese přesně tu vibraci, kterou jsme si vyslali.
Vesmír nikdy nezavírá dveře, ale mění cesty. Možná ten, koho jsme milovali, potřebuje projít vlastním vývojem, poznat vlastní stíny, možná musí projít tím, čemu my sami nerozumíme, než bude schopen být skutečně přítomen. A tady se ukazuje opravdová síla našeho přání, umět ho pustit, aniž bychom ho popřeli. To je paradox zákona přitažlivosti, že nejvíce přitahujeme, když netlačíme. Když místo držení prostoru pro osobu, kterou milujeme, držíme prostor pro lásku samotnou.
Když si přejeme konkrétního člověka, měli bychom si přát ho z úrovně duše, nikoli ega. Můžeme si představit, že pokud to má být on, pokud to je v souladu s nejvyšším dobrem obou, nechť se cesty znovu propojí. A pokud ne, nechť Vesmír přinese jinou podobu té lásky, která nás čeká. Tím zůstáváme v otevřenosti, a právě v této otevřenosti se často dějí zázraky.
Někdy se ten druhý skutečně vrátí. Ne proto, že jsme ho "manifestovali", ale proto, že oba prošli vnitřní proměnou, která umožní znovu potkat se, ale už na jiné úrovni. A někdy se už nevrátí a v tom tichu vznikne nový prostor, ve kterém zjistíme, že to, co jsme hledali v něm, se probudilo v nás.
Pamatuj si, že Tvé přání je už vyslyšeno. Možná si dovol i zastav se na chvíli. Zhluboka se nadechni. Vnímej tlukot svého srdce a tím i celého života a energii světa
A dovol si uvěřit, že to, po čem toužíš, už existuje a to právě teď a nyní. Tvé přání nebylo přehlédnuto. Nebylo ztraceno v hluku světa. Každý tvůj pocit, myšlenka, i tichá prosba, kterou jsi vyslala z hloubky srdce, byla zachycena. Vesmír slyší nejen to, co říkáš, ale hlavně to, co cítíš. Když jsi si přála jeho lásku, Vesmír neviděl zoufalství, ale sílu tvé víry.
Neviděl prázdnotu, ale odvahu milovat. A právě proto se tvé přání už začalo dít, jako semínko, které jsi zasadila. Teď roste. I když ho nevidíš. Každé zpoždění má svůj smysl.
Možná tě Vesmír vede k větší důvěře, k víře v sebe, k vnitřní jistotě, že jsi hodna lásky, protože až se to, po čem toužíš, objeví ve tvém životě, chce, abys to přijala s klidem, ne s obavou, že o to přijdeš.
Tvůj úkol není kontrolovat, kdy a jak se to stane.Tvůj úkol je cítit, že už je to na cestě, že už to máš a žiješ. Každý pocit radosti, důvěry a vděčnosti posiluje spojení mezi tebou a tím, co si přeješ. Každé uvolnění otevírá dveře. Nemusíš tlačit. Nemusíš dokazovat. Nemusíš hledat znamení každou hodinu. Láska, která je tvá, si tě vždy najde. Možná bohužel jinak, než sis představovala. Možná v jiném čase, jinou cestou, ale vždy v tom nejkrásnějším možném načasování.
Vesmír tě vždycky slyšel. Tvé přání už žije. A tvé srdce je jeho kompasem.
Afirmace k tomuto článku, které si můžeš číst denně ráno nebo před spaním.
✓ "Mé přání už bylo vyslyšeno. Důvěřuji procesu života."
✓ "Každý den se má touha přibližuje k mé manifestaci."
✓ "Vím, že Vesmír na mě myslí a vše se děje pro mé nejvyšší dobro."
✓ "Miluji, věřím a přijímám s otevřeným srdcem."
✓ "Cítím vždy klid a harmonii, protože láska si ke mně už našla cestu."
Autor článku: Kristýna Brejchová 2025
*~~~*
Pokud Tě článek oslovil, možná cítíš, že je čas podívat se hlouběji do sebe. Každý z nás občas potřebuje nahlédnout pod povrch, porozumět svým emocím, životu i jako takovému, vztahovým vzorcům a vnitřním procesům. A já pomáhám lidem znovu najít jasnost, klid, harmonii a spojení se svou vlastní silou a to laskavě, s respektem a v bezpečném prostoru.
Mohu i Tobě nabídnout podporu i na Tvé cestě...🫂💕🌞
Pro dotazy a konzultace, objednávky:
WhatsApp: wa.me/420774407236
E-mail: kristyna@radyzivota.cz
Messenger: m.me/BrejchovaKristyna
Telefonní kontakt: +420 774 407 236
💖 Pokud se Vám moje práce líbí a chcete podpořit mou tvorbu, můžete tak učinit i zde:
ČU: 2101681238/2010
IBAN: CZ81 2010 0000 0021 0168 1238
Do poznámky připsat DAR
💖...děkuji...💖
Každá Vaše podpora mi umožňuje tvořit další články, vedení, rady, čtení z karet, motivace, vzkazy a videa z lásky pro Vás.
Děkuji za každou podporu. 🙏💕
A děkuji všem, kteří mě finančně podporují...😘💖🫂

Žádné komentáře:
Okomentovat