Někdy se lidským bytostem stává, že se citově někam či k někomu zainteresují, zamilují, hluboce toho člověka milují, ale nikdy to tomu člověku neřeknou. Nosí to v sobě a dělají v podstatě i dá se říci opaky. V případě, že jsou někde Vám blíž, tak celkově sledují Váš život a celkově Vás. V dobách, kdy nebyla žádná sociální síť, tak se mnohdy takový lidé o toho milovaného člověka zajímají, dychtivě hledají o tom člověku informace atd. A dnes už je to daleko jednodušší a většinou milovaného člověka sledují tajně i na sociálních sítích. Velmi často jsou to lidé, kterým stačí pouze ta platonie, protože z reality mají strach.
Jindy mohou být duchovním způsobem založeni a mnohdy se spoléhají na to, že když něco mezi těmi dvěma lidmi, je nedořešené a nějaké v podstatě energie mezi nimi visí, takže se setkají v dalším životě a tudíž se držejí zpátky a nečiní žádné kroky, akce atd. k milované osobě.
Možná nyní některé zklamu, ale žijeme teď a tady, na tomto místě a v této době, ale i v tomto těle a s těmi zkušenostmi, které máme atd. Spoléhat se na budoucnost, která je neznámá i když si ji někteří lidé mohou načíst a vidět budoucnost, ale člověk má mnohdy svobodou vůli, kterou svojí budoucnost i má velmi často možnost změnit a tím pádem změní i vlastní další existencí a inkarnace.
Některé lidské bytosti si dají milovaného člověka takzvaně na piedestal, to znamená, že v podstatě si sami pro sebe potvrzují, že na toho člověka nemají, že je v podstatě pro ně nedostupný a i dá se říci, že jej mají pocitově za nějakou jako celebritu i když je to obyčejný člověk. V jejich myšlení, je ta jejich milovaná osoba prostě dokonalou a oni mají nedokonalosti. Místo toho se stát lepší a nejlepší verzi sama sebe si neustále vnucují a sami sebe takzvaně masírují negativitou i o sobě samých. Neustále sami sebe utvrzují, že na toho člověka nemají a i když mají příležitost, tak jí nevyužijí.
Velmi často si lidé stěžují, že na někoho čekají a milují ho, ale když se jich zeptám, zda to ten člověk ví, zda každý z nich vzal tu svojí odvahu a vyjádřil se té milované osobě, tak odpovědi jsou buď neurčité a nebo přece to ten člověk velice dobře přece ví, že ho milují, ale jak to může vědět, když mu to neřeknou. Předpokládají, že to ví a vnímá, jako oni a tak čekají a mnohdy spoléhají na vhodnou chvíli, vhodnou příležitost a až jim zákon přitažlivosti dá příležitost, kterou už většinou každý z nich dostal i mnohdy opakovaně, ale nikdy nic neučiní a čekají na tu druhou osobu, že se půjde vyjádřit ona vůči nim, že to udělá za ně, že jim ta osoba přijde. Jenže bohužel, takto to nefunguje. Bývalo běžné, že pokud muž se zamiloval do ženy, tak většinou ji dobýval, dvořil se jí, chtěl si jí získat, vyjádřil se a tak celkově měl tolik odvahy a energie v podstatě na nemožné, co by jindy ani nedokázal. Dnes se muži dostávají, do ženských energií a ženy jsou velmi často v mužské energii a tak je vše dosti chaotické, ale i nepřehledné a do toho se používají různé osvědčené techniky a novodobé taktiky, což také není příznivé, ale každý má možnost si vybrat i jaký postoj a čin zaujme, zda půjde čestně a čistě nebo novodobě, kdy to nikam nevede, jen do smutku, zoufalství, beznaděje atd. Místo naplnění lásky a celkového naplnění života.
Jenže dnes se spoléhá i stále na neviditelnou sféru a pouze na ní. Lidské bytosti ovládá strach, ale i obavy z odmítnutí a tak čekají, že ten člověk se to má tedy dovtipit a to je velká chyba, protože se odsoudí i do své vlastní pomyslné čekárny a čekají na to až ten člověk pochopí či si načte, že oni jej vroucně milují.
Místo toho vzít odvahu a jít se vyjádřit. Risknout strach z odmítnutí, překonat tuto bariéru, ale pročistit energie, protože pokud víte na čem jste, tak už nemusíte nikde viset, nikde se brzdit atd., protože vše je jen energie a pokud k někomu vysílláte láskyplné milostné energie a myšlenky, tak to i druhého člověka ovlivňuje a to právě na té neviditelné úrovni. Nacházíte se mnohdy i v jeho energetickém poli, kdy se to dá načíst. Mnohdy to bývá v přirovnání, že ten kdo tu osobu miluje, tak v podstatě stojí neustále i mezi dveřmi nejde dovnitř, ale ani neodejde. Stojí a blokuje vchodové dveře. Nic jiného nemůže vstoupit ani do života té milované osoby a ani jemu. Píši zde o lidských bytostech, které se fyzicky znají a byl mezi nimi nějaký kontakt atd. Energetickým způsobem se blokují. Buď musíte sebrat odvahu a odhodit strach a vyjádřit se nebo to musíte nechat jít, přestat stát mezi pomyslnými vchodovými dveřmi. Buď tam vstoupit a risknout to nebo z nich navždy odejít a nechat milovanou osobu tedy jít, pokud máte tak silný pocit, že by Vás milovaná osoba nechtěla.
Nic se neděje náhodou a tu osobu jste nikdy nepotkal/a náhodou a ani čirou náhodou nezačnete tu danou osobu milovat či se do ní nezamilujete jen čirou náhodou, jak si lidé většinou myslí. Není to náhoda a má to svůj hlubší význam. Mnohdy takové lidské bytosti dostávají příležitosti, ale nevyužijí jich a to mnohdy z jejich neoprávněného strachu a mnohdy i jejich vlastních obav, které si ve své hlavě vytvářejí a neustále prohlubují a v podstatě zastrašují sami sebe, že nemohou žít lásku, kterou chtějí a kterou cítí.
Nestůjte mezi pomyslnými dveřmi. Buď vstupte dovnitř nebo prostě opuste ty pomyslné vchodové dveře, protože nebude lehčeji pouze té milované osobě, kterou nepotkáte náhodou, ale začne být lehčeji i Vám samotným...💕🍀🌞🍀💌😘💕🌞
Autor článku: Kristýna Brejchová 2024
Žádné komentáře:
Okomentovat