Přitažlivost, chemie a hloubka vztahu & z jakého důvodu ve vztahu musí být vše a nikoliv jen část

Vztahy jsou jedním z nejdůležitějších témat lidského života. Lidé nejvíce řeší všeobecně partnerské vztahy. Všichni toužíme po naplnění, blízkosti a bezpečí, ale zároveň po vášni, živosti a radosti. Často se stává, že lidé zaměňují jednotlivé složky vztahu za celek a spokojí se s jistotou, ale chybí jiskra a není ve vztahu chemická přitažlivost a vnesení hloubky a vzájemné propojenosti, ale i vědomé budování a vytváření vztahu. Výsledkem je nevyrovnanost, nespokojenost a nenaplnění ve vztahu. Tohle se po čase právě vše projeví i jako nespokojenost, ztráta zájmu či vnitřní prázdnota. Vztah ale může být plný, naplňující a to pokud v něm nechybí žádný ze základních pilířů partnerských vztahů a to bezpečí, blízkost, přátelství, přitažlivost i chemie.

Takzvaná chemie je oním tajemným faktorem, který nelze naplánovat. Vzniká mezi dvěma lidmi spontánně, někdy hned při prvním setkání, jindy postupně. Je to ona jiskra, která probouzí tělo i mysl, pocit, že druhého člověka chceme, hluboce po něm i toužíme, že nás k němu něco táhne, že jen jeho přítomnost v nás otevírá hlubokou touhu. Pokud chemie ve vztahu chybí, můžeme mít partnera, kterého si vážíme, ale stále bude něco scházet. Doteky nebudou vibrovat, polibky nebudou lákat, intimita se může stát povinností. Člověk pak sice žije s někým, ale ne s někým, kdo ho skutečně i rozechvívá.

Stejně důležitá jako chemie je ale i blízkost a pocit bezpečí. Vztah nemůže stát pouze na fyzické přitažlivosti. Pokud vztah není zároveň ukotven v důvěře, sdílení a opravdovém zájmu, tak opět něco chybí. Dlouhodobé partnerství potřebuje pevný základ a to schopnost naslouchat si, podporovat se. Blízkost je tím, co dává lásce hloubku, co ji i s vášní, proměňuje na skutečné hluboké partnerství.

Jestliže má vztah opravdu fungovat a stát se pro oba partnery i naplňujícím, je nutné, aby obsahoval všechny dimenze i o které ty dva pečují, prohlubují to, více rozvíjejí atd. Pokud chybí chemie, přitažlivost, tak partnerství ztrácí vášeň a hlubokou touhu. Pokud chybí bezpečí, tak i zde opět něco hluboce chybí. Pokud chybí přátelství, tak možná lidé spolu sice mohou sdílet postel, ale ne život. Teprve spojení těchto všech složek vytváří plnost, která umožňuje vztahu růst a být právě tím, který nás naplňuje. Vztah není jen romantické vzplanutí ani jen racionální volba, ale jedinečná alchymie těla, srdce a mysli.

Proto je důležité nepřistupovat na kompromisy, které z dlouhodobého hlediska vedou k prázdnotě. Člověk by neměl zůstávat ve vztahu jen proto, že partner je možná "hodný" nebo "praktický" atd., když chybí jiskra, vášeň, přitažlivost a touha i tehdy se vztah stává hluboce nenaplňující, neboť tam jisté aspekty úplně chybí. Vztah, který je naplněný ve všech rovinách, otevírá dveře k tomu, co si skutečně přejeme a to k lásce, která nás posiluje, vyživuje, inspiruje, život se zdá být snazším, životem nás to nadnáší a dokážeme i těžké životní období lépe zvládat a zároveň nás to i rozechvívá a vnitřním způsobem i vnějším rozkvétáme. Jednoduše jsme všeobecně naplnění a partnerských vztah nás baví. Baví nás partnerský vztah opravdu žít a být v něm, užívat si ten partnerský život.

Takový vztah, ale není samozřejmostí, je to dar pokud tohle nám přijde do života i jako celek, který vzniká a mnohdy přichází, když si dovolíme chtít víc než jen část. Když odmítneme spokojit se s polovičatostí, začneme tvořit prostor pro vztah, kde se snoubí důvěra, vášeň, touha, přitažlivost i hluboké přátelství. Právě v tomto celistvém spojení se ukrývá síla, která dává smysl i životu samotnému.

Přitažlivost není jen biologický mechanismus. Ano, naše těla reagují hormonálně, naše podvědomí vyhodnocuje vůni, hlas, gesta atd. i to vše je pravda, ale existuje ještě něco navíc. Chemie je i takzvaně jemnohmotný jazyk duší, které se poznávají. Když se setkají dva lidé, jejichž energie k sobě ladí, probudí se rezonance, kterou člověk těžko popíše slovy. Někdy máme pocit, že druhého známe dávno, přestože jsme se právě potkali. Pokud ve vztahu tato rezonance chybí, tak je to spíše znamení, že dané spojení není právě tím plným a že partnerský vztah nebude naplňující. Ačkoliv může fungovat na úrovni praktické nebo rozumové, v těle a srdci zůstane pocit prázdna, nenaplnění. Duše, srdce i totiž pozná, zda je přitahována, nebo ne.

Bohužel nelze dlouhodobě žít jen z nějaké části. Život je příliš cenný a velmi krátkým na to, abychom v lásce žili v polovičatosti. Pokud si vybereme vztah jen z rozumu, protože je pro nás takzvaně pouze bezpečný a  je to "rozumný", často se po letech objeví frustrace, úplná prázdnota, nenaplnění, mnohdy znechucení, nic nás nebaví atd. Člověk sice má jako "jistotu", ale chybí mu radost, energie a oheň, naplnění, radost z toho vztahu a chuť partnerský vztah naplno žít, prožívat a plně si to užívat. Proto je důležité, aby vztah byl komplexní a aby měl základnu /důvěru, přátelství, sdílení/, ale i křídla /vášeň, touhu, přitažlivost, inspiraci/. Když jedno chybí, vztah se stává buď těžkým a nudným, nebo naopak nestálým a vyčerpávajícím, ale i celkově je i potom život, který žijeme. Přichází potom rychlejší proces i stárnutí a celkově vnitřně jsme úplně takzvaně v jisté rozervanosti, přicházejí nemoce atd. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že to chceme mít rychle za sebou ten život a to bývá ten důvod i z jakého máme pocit, že život, tak neuvěřitelným způsobem letí a my ani nevíme jak. 

Energie vztahu je i jako tanec polarit. Na hlubší úrovni můžeme vnímat vztah jako tanec ženské a mužské energie, jin a jangu, dvou polarit, které se přitahují. Chemie je právě to magnetické pole, které vzniká, když se tyto polarity potkají ve správném napětí. Pokud je vztah příliš takzvaně jen "bezpečný", energie stagnuje a partneři se mohou možná mít rádi, ale necítí to napětí, které je přitahuje. 

Zdravý naplňující vztah tedy kombinuje polaritu i harmonii a to i vášeň i klid, jiskru i důvěru atd. Člověk se pak necítí vyčerpaný, není vyčerpaný, ale naopak naplněný, protože energie proudí.

Takzvaná i duchovní rovina přitažlivosti bývá také velmi důležitou. Mnoho spirituálních tradic mluví o tom, že lidé, kteří k sobě cítí silnou chemii, si často něco předávají i na úrovni duší a srdcí. Někdy se jedná o hlubokou propojenost, která je důležitá jí prožít a naplnit a jindy jde o setkání spřízněných duší, dvou lidí, kterým se to sice rozumově nemusí zdát, ale takzvaně k sobě patří, možná se hledají vnitřně i vnějším způsobem roky a také kteří mají společně růst a to už jen tím, že spolu život spojí. Přitažlivost tedy není vůbec žádná náhoda, je to hluboký signál, že se setkaly energie, které spolu mají něco vytvořit. Pokud člověk tuto chemii ignoruje a spokojí se jen s praktickým spojením, často ho vnitřní hlas časem zavede zpět k hledání, protože duše a srdce i se nespokojí s méně.  Srdce, nitro a duše totiž touží po úplnosti, naplnění.

Vše je v rozhodnutí, že člověk chce vše a ne jen nějakou část, která není naplňující. Možná jsme vychováváni k tomu, abychom byli skromní, abychom "nepřeháněli" a spokojili se s tím, co je dostupné, ale v lásce tato logika nefunguje. Láska je energie, která vyživuje život, a když je polovičatá, vyživuje nás také jen napůl nebo mnohdy vůbec.

Plný vztah a ten, kde je přitažlivost, chemie, důvěra, blízkost, přátelství, touha i vášeň, tak nás otevírá k tomu nejlepšímu, co v sobě uvnitř máme. Probouzí naši tvořivost, naše srdce, naše tělo i naši duši, naše nápady atd. Dává nám sílu jít do světa, tvořit, inspirovat druhé atd.

Takový vztah není luxus ani pohádka. Je to přirozený stav, když se člověk rozhodne, že nebude dělat kompromisy se svým srdcem. Když dovolí, aby v jeho životě bylo vše a  nejen kousek nebo jen část.

Můžeme říct, že skutečná láska je celistvá. A pokud v ní chybí chemie, přátelství nebo důvěra, není to láska úplná, ale jen její stín, který vytváří další stíny a problémy, těžkosti života, které tak i neseme. Teprve tam, kde je vše v rovnováze, naplňující a je tam vše, tak vzniká vztah, který nejen vydrží, ale i roste, rozvíjí se a přináší hlubokou radost a naplnění...🌞💕😘🫂💌💕🌞

Autor článku: Kristýna Brejchová 2025